v té zprávě co mám je chyba :D Netvrdím že Geass je supermegamasteriece. Chtěl jsem říct kdyby měl Attack to Titan prvky provázanosti jako code geass tak by byl podlě mě dokonalej.
Ano Miluju Clannad. Po Steinsu má u mě 2. místo. Nechci psát eseje, to bych tu byl do zítřka. Silně se mě to dotklo. V sliece of life to nemá konkurenci... No Angel beats je malinko slabší i přesto to miluju. Výdyť moje top mám na profilu napsaný... Mimochodem Haruhi jsi mi moc sympatická rád bych si s tebou víc popovídal. Jmenuju se kdyžtak Tomáš Kaizr :) Škoda, že nemáš facebook. Ohledně anime tam jsou tuny informací a zajímavý lidé. Nemusíš mě oslovovat přezdívkou :) Ty děláš nějaké cosplaye?
No Tobě je teď asi 16 a nemuselo by se ti to líbit. Je to gangserovi co se tozhodne zasvětit svůj život tomu, že se stane nejlepším učitelem na světě. Je to děsně vtipnej seriál, ale na druhou stranu jsou tam věci dost vážné. Nebojí se tam ukazovat tu tvrdou šikanu jak profesorů tak žáků. Ale některý věci člově pochopí fakt až věkem. Má to skvělý vtpiný situace Onizkua je neskutečně dobrej charakter. Díky tomu, že je sice blbej, ale dobrosrdečnej a nic ho nesloží, tak svou problémovou třídu zvládá skvěle a lidi ho pak zbožňujou. Je to staré, takže grafika už dnes pokulhávái přesto je to moc krásný. Kéž by nějakej učitel toakvej existoval :3
K tý básni, je hotová. Dlouhá šíleně i já si říkám, jestli ji někdy budu číst. Hodně jsem se snažil, aby to bylo jako příběh. Ale je tam strašně znát, ten rozdíl kdy jsem psal a začínala teď. Nakonec to není tak procítěné jako ostatní, ale je to celý vcelku komplexní příběh a to nejtěžší i dialog jsem veršoval. Přepíšu to asi dneska. Dopsal jsem to hlavně kvůli tobě. Aspoň jsem měl motivaci.
Steins gate je misteriozní a o cestování časem..Příběh se zvrtne až v 8 episodě, kdy to tak praští do obličeje, že ti to nedá spát.Okabe je můj nejoblíbenější hrdina seriálu, jelikož není nijak výjmečný, je lidský, šáhlý, ale umí projevovat city a bojovat...Je to takový nezvrátný osud s vtpinými prvky a nemá to žádnou chybku ohledně příběhové linky. Má to i vizuální novelu takže to dobré bylo.Nechci ti spoilovat, ale možná skrz rohle video te to nakopne(snad to tím nepokazím -http://www.youtube.com/watch?v=OBOLE9O09kk ) Jsou tam silné momenty kdy jsem i já chlap měl co dělat ,abych se nerozbrečel jak malý kluk :D tady máš odkaz na Andarii. http://www.andaria.cz/ Sepíšu to co nejdřív...A děkuju ti za podporu. Píšu hlavně kvůli tomu aby to nějak lidi ovlivnilo. Miluju pak ten pocit, že to lidi chápou různě :D...Mimochodem, má to happy end i když to tak nevypadá podle toho co jsem ti poslal...Opravdu není jen smutné, je to i dost veselé, místama akční, krásně animované. Nejlepší moment je, když se směje jako blázen naposledy...To je proto, že pochopil, jak problém z časovým paradoxem vyřešit. Nic mě zatím tolik nezasáhlo jako smích Okabeho alias Hiojin Kyiomi co chápe jak čas a život jsou krutí...Je smích od srdce a ne nuceně.Jako když se směješ, že jsi šťastná, že něco skončilo, můžeš to vyřešit, ale mrzí tě kolik zlého tě to stálo.- Okabeho mluví ten co mluvil Lighta Yagamiho...
http://www.youtube.com/watch?v=ql0NtjXIv_s tady máš Miraii Nikki opening(a až to dokoukáš musíš vidět Redival Ovu, jelikož z konce základní série bys byla asi trošku zklamaná, takže to není konec) Mimochodem pořád nejlepší anime co jsem kdy viděl je Steins gate...Až nebudeš po čem šáhnout tak vol tohle litovat nebudeš. Tady máš nejhezčí amv co na SG vyšlo http://www.youtube.com/watch?v=Ub5iP0GQ5QA
No inspirace byla ze nejstarší MMOPRG hry světa- ulitma online. Hlavní v té hře je roleplaying. Hraje se zde opravdu příběh tvé postavy styl ala diablo, je extrémně náročná jelikož se snažila být autentická k fantasy středověku. Takže když umřeš můžeš o vše přijít, umíráš na zimu, zabít zvíře nebo medvěda je problém navíc člověk ne vše unesl atd.... Byla krásná v tom, že každý tam mohl hrát svůj charakter zlý, dobrý, vášnivý, a časem se třeba vypracovala na post starosty města, když tě hráči zvolili-Já byl člen největšího loveckého cechu královny a staral se o královskou zvěř. Můj elf byl šílenej milovník a moc mě to bavilo. Bojovali se obrovské bitvy tak jsi byl hrdina nebo mistr řemeslník. Potkal jsem tam spousty lidí s kterýma jsem se vídal i v reálu. Nezapomenutelný zážitky a se svým nejlepším kamarádem jsme tam udělali příběh o polodracích a moc se líbil dostam max bodů. Tak jse o otm napsal příběh. :) Pokud si to vááážně přeješ. Přepíšu to :) Je škoda, že mojí holku tyhle věci sice potěší, ale moc nezajímají :( Ale na anime se se mnou občas podívá. Hele najdi si Mirrai Nikki opening :D ten je výtečnej...No A já sepsal ten příběh do veršů. Není to tak super prožité, ale vyprávět příběh skrz verše je těžký úkol. Vlastně díky Andarii(česká ultima online) jsem taky začal prezentovat svoji tvorbu. Jen díky hře kde byly i takový akce jako modní přehlídky, turnaje, popravy, dobývání měst a hlavně EMOCE. Když si něco napsala třeba *tvaří se zamyšleně* a pak dala větu měla jiný význam. Ohledně tohohle to nemělo chybu. Vzniklo i spoustu vtipnýxh situací ale to je na dlouho. Mám to sepsat? stačí říct ano :D
Jednu ještě mám A Inspirace byla z Mirai Nikki :3 Yuno mě prostě dostala
Posedlá
Já vím, že jsou někde tam,
kde slunce nevychází.
Jsou už někde ve světě,
kde žijí bez nesnází.
Těžká moje slova jsou.
Ztekla slza po mé tváři.
Proč jsi mě nechal samotnou?
Nakonec jsou všichni lháři.
Brala jsem jim životy,
abychom jen byli šťastní.
Upadla jsem do nicoty.
Budoucnost se nevyjasní.
Nikdo nechápal tebe,
tak tolik jako já.
Teď je ze mě netvor,
tvrdí o mě, že jsem ta zlá.
Zíráš jako když mi nevěříš.
Tvoje tvář je pobledlá.
Jsem vrah a nezměníš už víc,
že já jsem ta posedlá.
Říkejte si klidně to,
že já jsem černou vranou.
Když mi na muže sáhnete,
skončíte z krvavou ranou.
Všichni tady na světě,
pocítí teď mojí zášť.
Nevyhnu se téhle větě.
Ty jsi byl můj Mesiáš.
Kolem co tu stojí tady,
nezaslouží si už žít.
Ted všichni zemřete,
nesnažte se pochopit.
Já vás všechny vyléčím,
z té vaší existence.
Vychutnáte si pocity,
nekonečné dekadence.
6.ran a 6. Životů,
jak bubínek v revolveru.
6.cest, které zakončím,
z šílenství se neproberu.
Výstřel z hlavně vyšel,
ale přesto minul cíl.
Někdo mojí ruku jemnou
z nenadání uchopil.
Říkals, že tohle byl jen sen
a já jsem pomatená.
Přesto slova co jsi povídal,
mojí lásku poznamená.
Bílé smutné stěny jsou,
ani okna v našem domě.
Lékař mě stanovil šílenou.
Ty tu stále žiješ pro mě.
Moje duše zase uteče,
přímo k tobě do náručí.
To zas krev jen poteče.
Tuhle cestu neukončí.
asi jsou to všechny :/ nějaké jsou i nezapsané. Jedna byla psaná jako příběh a tu jsem nikdy celou nesepsal. má přes 200 veršů...Nkdy jsem ji nedokázal dokončit.
Mám ještě takovou co by možná se dala i zpívat. :) - Posedlá
Vnitřní plamen
V Každém z nás to uvnitř dříme
Je to naše odhodlanost
Postavit se věcem čelem,
Cítit sílu, nespoutanost.
Je to více než zápal pro věc,
který jednou pohasne.
Je to naší mysli znalec
Vyléčit i nešťastné.
Dosáhnutí cíle cesty
Je možná čin prvotný,
Však pokoušet se věky bez něj
Tak zůstane vždy nehmotný.
Srdce bez něj nerozhřeješ
I kdyby ses snažil víc
I když milovat si přeješ,
S ním však půjdeš lásce vstříc.
Křídla beznadějným dává,
Ze slova se pravda stává,
Smutek nad ním nevyhrává.
Když jednou v něco věříš,
Z lítosti se nevážeš
Nezanechej se ve stavu bdělém
Ty vše zvládnout dokážeš.
Každý plamen tvůj je jak relikvie
Kvůli ní se neplaká, kvůli ní se žije.
I když možná nezdar přijde
A neúplně vše vyjde
Nezoufej a drž se více
Nadechni a zadrž plíce.
Rozžni plamen víc než slunce
Zvedni se a bojuj s tím.
Je to lehčí než-li prachu unce
A přitom je vítězstvím.
Vemu tě na malou cestu,
Z které možná pochopíš,
Jak silná ty můžeš býti,
Když si sama uvěříš.
Chytnu tě za tvoji ruku
A skočíme dolů…
Na konci té cesty zůstaneme spolu.
V hořící auře tenhle vnitřních plamenů,
Řeknu svoje čisté ano a vezmu si tě za ženu.
Pak, až budem spolu stále klesat níž,
Nad námi se rozsvítí krásný bílý kříž.
Nakonec nás pohltí ten náš vnitřní plamen,
Já tě jenom políbím a pak řeknu AMEN.
All Comments (31) Comments
Jestli se ti to líbilo tak zkus Angel Beats :)
K tý básni, je hotová. Dlouhá šíleně i já si říkám, jestli ji někdy budu číst. Hodně jsem se snažil, aby to bylo jako příběh. Ale je tam strašně znát, ten rozdíl kdy jsem psal a začínala teď. Nakonec to není tak procítěné jako ostatní, ale je to celý vcelku komplexní příběh a to nejtěžší i dialog jsem veršoval. Přepíšu to asi dneska. Dopsal jsem to hlavně kvůli tobě. Aspoň jsem měl motivaci.
Posedlá
Já vím, že jsou někde tam,
kde slunce nevychází.
Jsou už někde ve světě,
kde žijí bez nesnází.
Těžká moje slova jsou.
Ztekla slza po mé tváři.
Proč jsi mě nechal samotnou?
Nakonec jsou všichni lháři.
Brala jsem jim životy,
abychom jen byli šťastní.
Upadla jsem do nicoty.
Budoucnost se nevyjasní.
Nikdo nechápal tebe,
tak tolik jako já.
Teď je ze mě netvor,
tvrdí o mě, že jsem ta zlá.
Zíráš jako když mi nevěříš.
Tvoje tvář je pobledlá.
Jsem vrah a nezměníš už víc,
že já jsem ta posedlá.
Říkejte si klidně to,
že já jsem černou vranou.
Když mi na muže sáhnete,
skončíte z krvavou ranou.
Všichni tady na světě,
pocítí teď mojí zášť.
Nevyhnu se téhle větě.
Ty jsi byl můj Mesiáš.
Kolem co tu stojí tady,
nezaslouží si už žít.
Ted všichni zemřete,
nesnažte se pochopit.
Já vás všechny vyléčím,
z té vaší existence.
Vychutnáte si pocity,
nekonečné dekadence.
6.ran a 6. Životů,
jak bubínek v revolveru.
6.cest, které zakončím,
z šílenství se neproberu.
Výstřel z hlavně vyšel,
ale přesto minul cíl.
Někdo mojí ruku jemnou
z nenadání uchopil.
Říkals, že tohle byl jen sen
a já jsem pomatená.
Přesto slova co jsi povídal,
mojí lásku poznamená.
Bílé smutné stěny jsou,
ani okna v našem domě.
Lékař mě stanovil šílenou.
Ty tu stále žiješ pro mě.
Moje duše zase uteče,
přímo k tobě do náručí.
To zas krev jen poteče.
Tuhle cestu neukončí.
Mám ještě takovou co by možná se dala i zpívat. :) - Posedlá
Lidi maj ještě moc rádi tu optimistickou Sílu žít :)
V Každém z nás to uvnitř dříme
Je to naše odhodlanost
Postavit se věcem čelem,
Cítit sílu, nespoutanost.
Je to více než zápal pro věc,
který jednou pohasne.
Je to naší mysli znalec
Vyléčit i nešťastné.
Dosáhnutí cíle cesty
Je možná čin prvotný,
Však pokoušet se věky bez něj
Tak zůstane vždy nehmotný.
Srdce bez něj nerozhřeješ
I kdyby ses snažil víc
I když milovat si přeješ,
S ním však půjdeš lásce vstříc.
Křídla beznadějným dává,
Ze slova se pravda stává,
Smutek nad ním nevyhrává.
Když jednou v něco věříš,
Z lítosti se nevážeš
Nezanechej se ve stavu bdělém
Ty vše zvládnout dokážeš.
Každý plamen tvůj je jak relikvie
Kvůli ní se neplaká, kvůli ní se žije.
I když možná nezdar přijde
A neúplně vše vyjde
Nezoufej a drž se více
Nadechni a zadrž plíce.
Rozžni plamen víc než slunce
Zvedni se a bojuj s tím.
Je to lehčí než-li prachu unce
A přitom je vítězstvím.
Vemu tě na malou cestu,
Z které možná pochopíš,
Jak silná ty můžeš býti,
Když si sama uvěříš.
Chytnu tě za tvoji ruku
A skočíme dolů…
Na konci té cesty zůstaneme spolu.
V hořící auře tenhle vnitřních plamenů,
Řeknu svoje čisté ano a vezmu si tě za ženu.
Pak, až budem spolu stále klesat níž,
Nad námi se rozsvítí krásný bílý kříž.
Nakonec nás pohltí ten náš vnitřní plamen,
Já tě jenom políbím a pak řeknu AMEN.